Stále rostoucí podíl diabetu v dnešní společnosti děsí vědce, znepokojuje zdravotníky, ale bohužel stále nedostatečně oslovuje pacienty. Mnozí lidé s predispozicí k diabetu, či již diagnostikovaní diabetici si stále neuvědomují zákeřnost a důsledky své nemoci, a tak do svého každodenního života nezařazují (nebo nechtějí zařazovat) žádná potřebná opatření. Otázkou však zůstává, do jaké míry jsou za svou noncompliance zodpovědní pacienti a jaký podíl na současném negativním vývoji nese samotná společnost. Je zřejmé, že soustavný ekonomický růst nevede ke zvýšení spokojenosti lidí se životem, ale spíše k růstu požadavků, které není možné vždy naplnit. Tento postup je jednoznačně kontraproduktivní a v konečném důsledku vede k dalšímu prohlubování pomyslné fyzické, psycho-sociální a ekonomické propasti. Jak tedy tento negativní vývoj zvrátit?

Na tuto otázku hledá odpověď řada odborníků a vědců. Problémem celosvětově přibývajícího počtu lidí s nehojícími se ranami (především diabetickými) se stále intenzivněji zabývá též Světová zdravotnická organizace (WHO, World Heald Organizatition).

U příležitosti světového dne diabetu 13. listopadu vyzvala Světová zdravotnická organizace v hlavním sídle v Ženevě, aby různé země přijaly účinná opatření k prevenci diabetu a ke zlepšení kvality života lidí s cukrovkou.

Podle statistiky činil počet diabetiků na světě 350 milionů lidí. Roční počet mrtvých diabetiků překročil hranici 300 milionů.

Podobně prakticky každý občan na otázku, jak předcházet cukrovce, odpoví: „nejíst sladké“. Toto je jen jeden z mýtů, které u laické veřejnosti přetrvávají. Lidé zatížení rodinnou anamnézou či jinou predispozicí k diabetu nesou stejně závažná rizika jako diabetici již diagnostikovaní. Česká diabetologická společnost a Česká internistická Společnost v lednu 2012 vydala doporučené postupy pro prediabetes. Dnes víme, že prediabetes přináší stejná rizika pro cévy srdce jako opravdový diabetes a riziko vzniku nádorů je jen mírně nižší než u opravdové cukrovky 2. typu a významně vyšší než při normální glykemii,“ napsal prof. Štěpán Svačina, přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK. Podle něj je ideální, pokud občan ví, že z dietních faktorů vyvolávají cukrovku především druhotně zpracovaná masa (uzeniny, fastfoody, paštiky, mletá masa). Riziko naopak mírně snižují rostlinné oleje, káva, ořechy a zejména dostatek pohybu. V opačném případě v těle dochází ke zmnožení tukové tkáně na podkladě pozitivní energetické bilance a následně roste BMI. Dnes přesně víme, co obezita je, proč ji označujeme za nemoc a čím je tato nemoc tak závažná. Ale na rozdíl od mnoha jiných, stejně závažných chorob nemá zdravotnictví žádnou spolehlivou léčbu, která by nezáležela stoprocentně na rozhodnutí a vůli nemocného. Obezita a nadváha mají k nejrozšířenějšímu typu diabetu (čímž je diabetes II. typu) tak těsný vztah, že prakticky všichni tito nemocní (lidé středního a vyššího věku, kteří nepotřebují zcela nutně inzulín) mají nadváhu nebo jsou obézní. 14. listopad je světovým dnem diabetu. Hlavním tématem světového dne diabetu od roku 2009 až do roku 2013 je vzdělávání a prevence v boji proti cukrovce.